Pohořím boha Peruna – putování za sebepoznáním bulharským národním parkem Pirin – 2. část

Pohořím boha Peruna – putování za sebepoznáním bulharským národním parkem Pirin – 2. část

holubice-s-vodopademV poklidných výšinách na Tevnoto ezro, daleko od běžných starostí a ruchu světa, jsme strávili v usebránĺ celý jeden volný den. Každý maličko jinak, někdo vyrazil na výlet ke koupacímu jezeru, někdo na blízké kopce, kochat se výhledy do údolí, jiní zvolili procházky v blízkosti jezera. Já jsem se potřebovala dospat a odpočinout si. To ráno jsem se ale přeci jen z vyhřátého spacáku vysoukala brzy a vypravila se s holkama na kopec nad kempem vychutnat si úsvit spojený s ranní meditací. Jezera pod námi na své temné, klidné hladině dokonale zrcadlila horské velikány a všeprostupující klid, jež doprovázel zrod nového dne, se něžně otiskl i do našeho nitra. Po snídani jsem se labužnicky ještě na hodinku zachumlala do spacáku. K obědu jsem si dopřála vynikající omeletu v chatě, nad jejíž maličkatou kuchyní mi poklesla čelist. Když jsem si navíc uvědomila, kolik se zde za den nachystá turistům dobrot a s jakou lehkosti se mezi hrnci, pánvemi, kamny na dřevo i plynovým vařičem pohybují hned čtyři lidé, musím smeknout jejich sehranosti. Po jídle jsme se já a Vendy nechaly zlákat nejmladšími členy naší výpravy, Davidem a Tobiášem, ke karetní hře Bang. Slunce nás zdravilo skrze mraky a my jsme se výborně nasmáli při honbě za bandity, s dětskou radostí ze hry, bez soutěživosti a hádání. Zbytek odpoledne patřil tiché procházce okolo jezera a další společné meditaci tentokrát u tepaného křížku na hřebeni nad jezerem s ikonami Ježíše Krista a Panny Marie. Na druhý den jsme se probudili do větrného, zataženého jitra, jako by nás hory už popoháněly k sestupu zpět do údolí. Sbalili jsme naše stanové městečko a posilněni vydatnou snídaní jsme se začali z výšin snášet zpět k zemi.

  vychod-slunce-nad-pirinem    nase-stanove-mestecko-na-tevnoto-ezro    hrajeme-bang

misto-pro-meditaci    nase-parta-pred-chatou-tevnoto-ezro    louceni-s-tevnoto-ezro

Jen co jsme se přehoupli přes horské sedlo a opatrně sestoupali prudký, kamenitý svah, mraky se v mohutném údolí postupně protrhaly a my jsme mohli odložit bundy i mikiny. Teplé počasí vábilo ke koupání a horský potůček, který nás cestou doprovázel, s každým dalším metrem sílil v krásný, bujný potok, v němž jsem mohla trénovat otužování. A protože cesta údolím k další chatě byla jen jedna, naše parta se po poledni roztrhala na menší skupinky a tak jsme s Katkou osaměly u jedné z koupacích tůněk. V tu chvíli jsem se ocitla v ráji. Slunce hřejivě svítilo na modré obloze s bílými beránky, z dálky bylo slyšet jemné cinkání kravských zvonců, v trávě koncertovaly kobylky a v náručí živé vody, pod dohledem horských velikánů jsem výskala, smála se a prožívala radost z bytí.

sestup-do-udoli-strezi-kravy      jedna-jogova-pred-koupanim      ziva-voda-a-ja

Čekal nás ještě jeden den cesty po svých, ale únava už se hlásila o slovo a tak dvě z nás, oba kluci a také dva batohy využili možnosti cestovat do vesničky Rožen autem. Nás osm zbývajících putovalo pěšky. Cesta nebyla náročná, vedla převážně lesem, mírně z kopce, ale byla dlouhá a těsně před koncem nám dal o sobě vědět i bůh hromů a blesků Perun. Na kopci asi hodinku chůze od Roženu, jsme se zastavili u hrobky svatého Ilji, abychom si odpočinuli a pořádně se napili z posvátného pramene. Už když jsme přicházeli ke svatému místu, v horách bylo slyšet hromy. Dělalo se dusno, mraky se kupily a černaly, utichli ptáci i hmyz. Rozhodli jsme se raději zůstat na místě a přečkat blížící se bouřku v krytém přístavku u hrobky. Zvedl se vítr, nebe rozčísl blesk a zem začal bičovat ostrý déšť a kroupy. Najednou se všude valily přívaly vody a bůh Perun nám se vší parádou předváděl svou moc. Myslím, že jsme mu všechny s pokorou v srdci děkovali za milost krásného počasí, s níž jsme směli přejít pohoří Pirin a že jsme nemuseli čelit jeho síle pod stanem. Během hodinky bouřka přešla dál do hor a my jsme příkrou, mokrou lesní pěšinou a bahnitým korytem vyschlého potoka doklopýtali až do Roženu.

piskovce-nad-melnikem     rozen     prijemna-hospudka-v-rozenu-a-mistni-vyrobky

Ubytování v jednoduchém pokojíku s čistou postelí a teplou vodou se po přechodu hor zdálo jako luxus pětihvězdičkového hotelu. Do odletu domů zbývaly ještě celé tři dny. Za tu dobu jsme stihli navštívit Roženský klášter, který je do dnešních dnů stále živý a obývaný mnichy, poutní kostel svatého Jiří s prastarým platanem a také kosmický chrám slavné bulharské věštkyně Vangy a nejkrásnějším vyobrazením Svaté Trojice, jaké jsem kdy viděla. Všechna místa byla prodchnuta mírem, pokojem, ochraňována světci, jež na nás, pocestné, klidně hleděli z pravoslavných ikon a mihotavým světlem svíček, plných modliteb a přání. I já jsem zapálila v průběhu cesty mnoho svíček. Modlila jsem se za bezpečný přechod hor, za zdraví celé naší skupiny, za náš šťastný návrat domů, za zdraví a spokojenost mé rodiny a všech, které mám ráda, za laskavé zacházení se zvířaty, za setkání s Mistrem, Šrí Swámím Vishwanandou, za mír v lidských srdcích.

 pred-kosmickym-chramem-baby-vangy posvatna-voda-v-rozenskem-klastere vanga-a-jeji-vestecke-kreslo prekrasna-svata-trojice-v-kupoli-v-chramu-vangy    malebne-mesto-melnik  vynikajici-bulharska-kuchyne  pohled-z-balkonku-v-nasem-ubytovani-v-melniku

Putování národním parkem Pirin ve mě ještě prohloubilo úctu k Matce přírodě, odkrylo další část nezměrné ženské vnitřní síly, potěšilo mou duši, posílilo tělo a přineslo nová přátelství. Jsem zvědavá, do kterého koutu Země mě život zavane příště. :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *